|
Cyklo
Momentálně vzpomínáme na proběhlé výpravy.... a třeba zase někam vyrazíme :-)
Deníky z cyklo výprav minulých:
2015 - Großglockner (deník)
2014 - Lago di Garda (deník),
2013 - Saltusio (deník),
2012 - St. Moritz (deník),
2011 - Stelvio (deník),
2011 - Dolomity (deník),
2010 - Großglockner (deník)
Kdo propadne cykloturistice, o jiné způsoby poznávání přírody i cizích krajin ztrácí trochu
zájem. Když mu někdo vypravuje o dalekých zemích, pokládá zásadní otázku; zda, kam
a jak se tam dá jezdit na kole.
Je schopen své milované kolo rozbrat na prvočinitele, aby se mu vešlo
(nejlépe nepozorovaně) do kufru auta na rodinnou dovolenou k moři.
Tam pak místo polehávání u vody (vedro - nevedro)
najede spousty kilometrů. A když dojde na nejhorší a začne
mít rád dlouhá stoupání do kopců, pak už je jen krok k tomu, aby se vypravil na silniční
průsmyky Alp do výšek nad 2.000 metrů. Tak tohle všechno potkalo i mě.
Když jsem do Alp vzal sebou i kamarády/ky, zjistil jsem, že i oni/y při těchto výpravách
zažívají velkou radost až nadšení. A že zážitky z hor se pak pro ně stávají motivací ke
zdravějšímu životnímu stylu, ke sportu (nejlépe k cyklistice) a že se ptají, kam vyrazíme
příště.
Proto jsem se rozhodl přidat na stránky Probája i tuto sekci. Třeba jen jako námět a nebo
i jako nabídku pro ty, které známé průsmyky lákají také, ale ještě váhají a sbírají odvahu.
Tak ano, do kopce to určitě je, ale jezdíme po krásných horských silnicích, námaha tedy
není tak veliká jako při jízdě na horském kole v terénu. Každý si podle své kondice může
zvolit vlastní tempo včetně odpočinkových zastávek. A protože se po stejné trase jede
nahoru a pak i zpět, nehrozí bloudění ani ztráty členů výpravy.
Nejvýše jsme po asfaltu vyjeli u rakouského střediska Sölden na Rettenbachferner do
výšky 2.800 m. Bylo 11.června a nahoře to bylo spíše na lyžování.
Vždy poslední srpnovou sobotu lze jistě doporučit "zavírání průsmyků"
Jedná se o cyklistickou obdobu našeho vodáckého uzavírání řeky.
Tisíce cyklistů vyjíždí na průsmyk Stelvio do výšky 2.760 m. Přestože je to
opravdu masová akce, Stelvio je natolik výjimečný, že se jedná o skutečně velice silný
zážitek. Byli jsme tam za krásného počasí a zpočátku se domnívali, že Ital prostě nemůže trávit
tuto sobotu jinak. Ty stovky cyklistů však přece jen naznačovaly určitou mimořádnost. Jak to
doopravdy je, jsme se dozvěděli asi až v půli cesty od kolegů ze Slovenska, kteří tam už byli podruhé.
Tak to nám tehdy opravdu vyšlo.
Krásný výjezd je i na průsmyk Timmelsjoch a to jak z rakouské, tak italské strany.
Skutečnou cyklistickou klasikou je pak Großglockner Hochalpenstraße. Pokud se vyjíždí ze
severní strany od Zell am See (Bruck, Fusch) lze si dle podmínek a kondice vybrat cíl
ve třech různých vzdálenostech.
I ta nejkratší trasa na Edelweißspitze (mimochodem nejvyšší bod u dané silnice)
je zcela postačující. Dojet a hlavně se pak i vrátit až z vyhlídky Kaiser-Franz-Josefs-Höhe
u ledovce Pasterzen, to už chce předtím trochu (pořádně) potrénovat.
Všechny cyklisty zdraví Ivan.
|
