|
Macocha 2008
Stoupáme ode dna
Letos vyrazilo Probájo se dvěma překvapeními.
Za prvé vyjelo už na jaře.
A za druhé po mnoha létech zdolávání návrší, kopců a výšin se poprvé
vydalo do hlubiny. Pravda, původní záměr na prozkoumání dna Mariánského příkopu nevyšel, neboť
jsme nesehnali volný batyskaf. Tak jsme vyrazili zhlédnout dno naší republiky.
Výprava za trpaslíky a jejich pracovními zkušenostmi nás ostatně ani nemohla zavést jinam, než do jeskyní
a děr. Vybrali jsem tedy s citem tu největší dostupnou.
Tak se Probájo po dvanácti letech
vrátilo na Moravu.
Snímek vlevo nahoře názorně dokládá, že i když se cítíte být na dně a ještě k tomu po krk (cca 40
m - viz vpravo), vždy lze spatřit kousek modré oblohy. A právě ten jsme přijeli hledat.
V pátek nás uvítal hotel u Blanska patřící Kolpingovu dílu ČR, který nám
poskytl nejen klid pro relaxace a povídání, ale také prostor s velice příjemnou atmosférou.
Hlavním sobotním tématem však byla celodenní tůrka na Macochu a do Punkevních jeskyní. Zdánlivě
nevelká vzdálenost byla plná překvapení, nejprve příkrého sestupu po jílovité půdě. Po vítaném
spočinutí na lavičkách jsme vstoupili do Punkevních jeskyní a skrze ně jsme dorazili až do Macochy.
Opravdu velice příhodné rodinné svazky nám umožnily využít lanovky, abychom mohli
pohodlně shlédnout, kterak Macocha zívá do povrchu zemského.
A nemůže chybět ani pohled ze středního můstku na můstek horní.
Poté nás rodinná pouta dovezla turistickým vláčkem ke Skalnímu mlýnu, kde pár jedinců zůstalo,
zatímco nadšení amatérští speleologové-trpaslíci odešli navštívit ještě krásnou Kateřinskou jeskyni.
Před jejím gotickým vstupem jsme udělali i skupinové foto (viz níže), a jak již
bylo řečeno (viz výše), takřka společné.
Poté již „jen" návrat na základnu. Ovšem vystoupat z údolního zářezu Punkvy na náhorní planinu
byl úkol nečekaně náročný pro zbytky našich sil.
Večerní program byl proto zcela neorganizovaný, přesto jsme
se sešli všichni na příjemné „černé hodince".
Nedělní program nás po stupíncích přenesl až do pokročilého odpoledne.
Zjištění, že ještě „hoříme", jaké máme vlohy a jak je uplatňovat, jak si sami sebe ceníme a nakolik
jsem ochotni přijímat dary života, a že na to nejsme sami, nám snad umožní překlenout do dlouhé čekání…
…na další Probájo?!
Díky patří všem účastníkům, místním „rodinným poutům", která Probáju výrazně pomohla s organizací,
a samozřejmě také šamanovi (spíše již šamanům) za dokonale zvládnuté počasí.
|
