|
Za vodou a dalšími kapalinami Karlovarska 2009
Letošní výprava Probája se rozhodla prozkoumat oblast,
kde země od nepaměti vydává
svá tajemství. Zdejším minerálním pramenům byly již od 12. století připisovány léčivé
účinky. Od 16. století se zde těžilo stříbro, o které původní obyvatelé museli na poli
u Božího Daru asi přímo zakopnout. V bohatých rudných ložiscích krušnohorského masivu
bylo uloženo nejblíže povrchu. Pak směrem do hloubky se zde nachází olovo, kobalt,
nikl, vizmut a stovky metrů pod povrchem uranová ruda. A jak bylo zmíněno, všude
zde vyvěrá a bublá minerálka v tzv. lázeňském trojúhelníku západních Čech tvořeném
tradičními lázeňskými městy Mariánskými a Františkovými Lázněmi a Karlovými Vary.
Ubytovali jsme se ve čtvrtém vrcholu daného trojúhelníku,
v Jáchymově.
Sporthotel Můstek, zcela mimo civilizaci i signál mobilních telefonů, nám umožnil uvědomit
si pravou krásu i drsnost zdejšího kraje.
Když k tomu přidáme úžasnou domácí krmi
paní majitelky i vhodné prostory pro přenášky a relaxaci, nevybrali bychom lépe.
Museli jsme si, bohužel, připomenout i smutnou historii Jáchymova v období padesátých
let, kdy tu bědný život ve vězeňských táborech poznalo až 65 tisíc lidí. Byli nuceni
k těžké práci při těžbě uranové rudy v podzemí s tím, že jsou pouze "muklové",
tj. muži určení k likvidaci. Že se nejednalo o zločince, ale zejména o politické
vězně komunistického režimu, se na tabulích naučné stezky Jáchymovské peklo kupodivu
ani nedočtete. Je zde zmíněn pouze velký zájem Sovětského svazu o vytěženou uranovou rudu.
Téma karlovarského pobytu bylo "Za vodou". Dopoledne prvního dne
bylo proto věnováno teoretické přípravě. Nejdříve jsme všichni pochopili, že není voda
jako voda, i když nám je jako voda prezentována. A že voda tajemstvím své struktury
i vlastnostmi s 66 anomáliemi oproti jiným kapalinám trvale udivuje a dráždí vědce
celého světa. Vzhledem k časovým možnostem a mručení posluchačů mohl přednášející
(ač nerad) vysvětlit pouze 5 základních anomálií. Skončil jsem tedy u Mpembova jevu využívaného hlavně zmrzlináři
Pojem "Za vodou" však má více významů a nalezení svého břehu spokojenosti a štěstí byla věnována druhá, relaxační část dopoledne.
Odpoledne jsme za krásného slunečného počasí babího léta vyrazili
poznávat jáchymovskou krajinu.
Na našich výpravách vždy zdoláváme místní nejvyšší
vrchol, tedy kromě loňského roku, kdy jsme naopak vlezli do nejhlubší místní díry -
Macochy.
Letos to byl Klínovec, ke kterému nás čekalo převýšení asi 550 metrů. Část
výpravy volila nedalekou jednosedačkovou lanovku, jejíž obsluha, když se dozvěla,
kudy na Klínovec vyrazila druhá pěší část, překvapeně pozdvihla obočí a utrousila
jakýsi nevhodný dotaz na jejich věk. Pěší však tou dobou již dávno vesele stoupali
po hnědé značce svisle nahoru a příjemně si zkrátili cestu. Určité překvapení
z hnědého turistického značení bylo brzy zapomenuto u bohatých borůvkových keříků
a na samém Klínovci pak srazem celé výpravy u borůvkových knedlíků.
Cesta zpět na hotel přes Boží dar a hustými hvozdy proběhla v nadšeném turistickém rozpoložení,
které nemohl zhatit ani jakýsi německý občan, který ve snaze skrýt zcela jistě
nepovolenou těžbu dřeva, se nás snažil zmást a svést z cesty. Naštěstí výprava měla
zkušeného horského vůdce, který se neváhal spolehnout na svůj instinkt a odvedl
výpravu (zčásti i protestující) po úzké pěšině úplně opačným směrem. Bezmezná důvěra
některých členů výpravy ho v blížícím se chladném večeru a hluboko v lesích samotného
překvapila a je pro něho i do budoucna velkým závazkem.
Bylo jasné, že pohyb v tomto rudném terénu může mít i neblahé následky,
proto byla po večeři provedena pečlivá kontrola možné radioaktivní kontaminace výpravy.
Kromě jasně zářícího smolence vyzdviženého cestou z potoka a nepochopitelně zasažené
klobásy (u hanebné uzeniny se můžeme nadít opravdu všeho), byla, bohužel, zjištěna
významně zvýšená radioaktivita i u dvou členů výpravy. Zřejmě až příliš zkoumali
kdejakou díru a hrabali se v kamení. U protřelého, technicky založeného a horami
ošlehaného harcovníka by to ani nepřekvapilo, ale u jemné až éterické učitelky hudby
to bylo opravdu zarážející.
Původně logicky uvažovaná trvalá společná izolace nebyla z důvodů
možných rodinných rozepří možná. Nakonec byl proto zvolen tekutý ukrajinský lidový
způsob dekontaminace. Naštěstí zabral a zejména paní učitelka (opět překvapivě) ho chtěla
provádět i další dny.
Následující den po opravdu důkladném preventivním školení ohledně vhodného
a zejména nevhodného chování se v lázeňském prostředí jsme pod vedením členky výpravy
a současně místní obyvatelky poznali Karlovy Vary na povrchu i v podzemí.
Poctivě jsme
ochutnali chladnější projímavé léčivé prameny, následně se pak harmonizovali
ucpávajícími prameny horkými. Nechyběl ani oblíbený 13. pramen "U Becherů". Stavili
jsme se také v Puppu, kde jsme si kromě jiného nechali ukázat ubytování a diskutovali
s vedením hotelu o možnosti pronajmutí celého jednoho patra včetně dalších prostor pro
příští pobyt. Nakonec jsme nechali vedení hotelu v nejistotě a vystoupili na rozhlednu
Diana.
Pokochali jsme se pohledem z výšky a následně sešli na skalku nazývanou
dle pověsti Jelení skok. Zde baron August Friedrich Ulrich von Lützow nechal ve
2.polovině 19. století postavil sochu. Ne však jelena, ale kamzíka. Překvapeným
karlovarským, kteří tím pádem začali mít vážný problém s původní pověstí, vysvětlil,
že jeleni přece po skalách nelezou a tak z nich také ani nemohou skákat. Spíše než
osvěta to však byla odveta za neschválení stavby (prý aby nespadl) jeho osobní lanovky,
kdy by se v padesátimetrové výšce vznášel nad hlavním karlovarským vřídlem. Byl to
bezesporu výjimečný muž a nelze vyloučit jeho mimočasoprostorovou komunikaci s
probájolandskou akademií věd. Počasí nám stále přálo a prožili jsme krásný den.
Někteří členové výpravy se vyjádřili, že náš způsob prohlídky Karlových Varů byl
opravdu zcela mimořádný.
Po večeři v hotelu Můstek jsme si ještě zdokonalili znalosti o vodě při další
přednášce o jejích tajemstvích a bohatý den zakončili nahlédnutím do původní probájovské
filmové tvorby. Ohlas byl natolik silný, že tvůrčí skupina filmového studia již nyní
zasedla k prvním diskusím nad novým filmovým projektem.
Probájo tímto děkuje všem účastníkům pobytu za přístup, prokázanou odvahu až hrdinství
při zvládání některých nelehkých okamžiků výpravy a moc se těší na další.
|
